Papír za (ne tak docela) papír

31. března 2017 v 9:23
Jsem tady zase.

Protože tenhle blog byl původně školní projekt, píšu ho hlavně v pátek ráno, kdy máme informatiku. Na naší škole existuje akce "Papír za papír," kde třídy shromažďují papíry, pak se to hodí do sběru a dostaneme za to papírnické potřeby do příslušných tříd. Dneska tedy přinesu čerstvé zprávy, jak jsme první hodinu sbírali papír na druhém stupni.

Vyfasovali jsme tři vozíčky a jako první jsme vybrali 7.A, protože ti jsou známí tím, že vždycky přinesou tunu letáků, oznámkovaných písemek a dalších věcí. Museli jsme tam s tím jet natřikrát. 7.B nic neměla, ale v 7.C se zase rozjeli. Kromě papíru tam měli i všechno možné a když jsme čekali, než se vrátí s vozíčkama, trochu jsme jim to tam prohrabali. Našli jsme tam hřebíky, potravinářskou fólii od svačiny, kusy kovu nevím odkud a dokonce lahvičku deodorantu. Jeden chytrák ho tam vystříkal a bylo to nepříjemně cítit.

Pak přišly na řadu osmičky. To jsme my a protože jsme byly spojení po kouscích tříd, byli tu zástupci ze všech osmiček. Dali jsme dohromady informaci, že 8.A a B nemají nic. Šel jsem to oznámit a řekl jsem, že "AB0," načež mi došlo, že to je slovní hříčka. Čekal jsem, že to dojde i někomu jinému, protože jsme se o krevních skupinách zrovna učili.

Papír měli ještě v 8.C, ale tam ho aspoň měli v rozumném množství. Jak už to ale bývá, jeden balík se jim roztrhl a všude byly letáčky na slevy v Kauflandu. Taky jsme zjistili, že kontejner je plný. Nějak to tam ale nacpali a v devítkách už naštěstí nic neměli.

Konec.Mrkající
 

Nespavost

3. března 2017 v 9:07
Téma týdne je před usnutím?
To má mít něco společného s nespavostí? Protože jestli ano, tahle titulní strana může vypadat zajímavě. Tipuju, že pokud si odtamtud něco přečtete před spaním, minimálně vám to jednu nespavost způsobí, protože znám lidi, co jsou schopní o nespavosti navyprávět pěkné horory. Doufám, že nikdo z nich blogy nepíše :D

Teď vážně. Mám jeden příběh z dovolené, když jsme byli o jedno časové pásmo na západ. Jednou tam pouštěli přímý přenos ze zápasu ve fotbale a usínat tam nebylo zrovna snadné, protože se často ozval výkřik, který jasně říkal, že 0:0 to neskončilo. Navíc se tam často děly relativně hlučné "půlnoční programy", takže jestli někdy na takové místo někdy pojedete,...

Hodně štěstí s usínáním.

Jak o tom tak píšu, začínám z toho usínat (haha), takže tady článek končí.

Budkování

3. března 2017 v 8:33
Ano, jsem zpátky.

Tenhle týden jsem to měl trochu těsné, ale teď konečně můžu napsat, jak jsme "budkovali" v pondělí.

Začalo to celkem normálně. Nějaký náhodný rádoby turistický oddíl (ano, ta "turistika" je s rezervou), jehož jsem členem, na podzim vyráběl ptačí budky a na posledním setkání jsme je rozvěšeli po okolí.

Nejdřív to vypadalo, že je prostě přitlučeme na stromy, ale ukázalo se, že to nebude tak jednoduché. Žebříky jsme měli jenom dva a kladivo dokonce jedno. Budek bylo naproti tomu asi šest. První skupina vzala budku, žebřík a kladivo a zmizeli. Druhá skupina žebřík měla, ale místo kladiva si museli vzít sekeru. Jednu holku poslali na strom a ta tam byla pět minut, deset minut, dvacet minut, třicet minut,...

Pak se zeptám, kde to vázne, a oni mi řeknou, že už se jí snaží půl hodiny vysvětlit, že čepelí toho moc nezatluče. Když to vzdali, poslali tam někoho jiného a už to vypadalo slibně, ale pak se ukázalo, že je to ještě horší. Ten někdo jiný tu boudu sice natloukl, ale pak se podíval a zjistil, že ji má obráceně. Proto se to naše "budkování" docela protáhlo.

Konec.Mrkající
 


Písemková nemoc

24. února 2017 v 8:30
Jsem tady po delší době zase.

Pokud jste četli můj třetí článek jménem Konečně úvod, víte, že v tomhle blogu píšu o zajímavých věcech, co se u nás dějí. Paradoxně se přes prázdniny u nás mnoho nedělo, takže jsem neměl témata. Když si ale vzpomenu na svůj první článek, psal jsem o tom, že to byl školní projekt, ze kterého jsme taky dostávali známky. Ale včera bylo známkovaných aktivit o něco víc a navíc to všechno byly písemky. Samozřejmě, někdo byl na soutěži, někdo u doktora, ale co zbytek?

Dohromady chyběla půlka třídy. Mohla to být náhoda? Nebo se u nás zase vyskytla epidemie něčeho, čemu říkáme písemková nemoc?

Pokud mi nerozumíte, tahle písemková nemoc je pokročilá neuróza způsobená stresem u některých, kteří si jsou jistí, že tu písemku projedou. Příznaky nikdy nejsou jisté. Je pravda, že takových případů je v naší třídě především ve fyzice slušný počet, stejně jako v jiných předmětech, ale většina takových nejistých žáků u nás včera byla. Tak je to ta písemková nemoc, nebo ne?

Mimochodem, ve svém předminulém článku Kočka s anketou jsem uvedl kvízovou otázku, kde ta kočka na obrázku sedí. Byl to tenhle obrázek:

Teď vám tedy prozradím, že správná odpověď byla na stole: Kočka seděla na stolku před televizí, když zrovna běžel přenos ze zápasu.

Protentokrát zase všechno.Mrkající

Když zamrzne řeka

27. ledna 2017 v 9:30
Když takhle píšu k tématu "jeden chybný krok", napadne mě jediné: o tomhle bych mohl vyprávět. A nemusí to ani být metafora. Zrovna teď, když u nás zamrzla Bečva, je to aktuální. Led je tenký jen pár centimetrů, ale někteří tam hráli hokej a jiní zase házeli kameny z mostu.

Když už je řeč o mostu, k tématu by se taky mohlo hodit to, jak je snadné na mostu dostat smyk. Nejlépe to ilustruje tato fotka od madcow clubu.
Pokud neumíte anglicky, stojí tam: POZOR! Tato cedule má OSTRÉ HRANY! Nedotýkejte se hran této cedule! (mimochodem, přímo před vámi je most).

A samozřejmě nesmíte zapomenout na to, v kolika praštěných říkankách se dá najít slovo k tématu. Například...

Skákal pes přes oves,
přes minové pole,
šel za ním myslivec,
říkal mu: "Ty v*le!
Já jsem v*l, ty jsi v*l,
my jsme oba v*li,
protože stojíme
na minovém poli."

nebo...

My jsme žáci 3.B,
bereme však na sebe
podobu výbuchu
a škola letí do vzduchu...

Dál už si to snad domyslíte sami.
KonecMrkající

Kočka s anketou

24. ledna 2017 v 17:12
Jsem tady zaseMrkající

V tomhle blogu už jsem psal o babiččině kočce. Ovšem moje druhá babička má taky kočku. Školní proekt blogování pokračuje a tentokrát máme do článku přiložit fotku. Vybral jsem si tenhle obrázek, jak výše zmíněná kočka kouká na noční zápas v hokeji. Přikládám anketu, kde mi můžete napsat, na čem si myslíte, že ta kočka sedí. Správnou odpověď prozradím v příštím nebo přespříštím článku.

To je všeMrkající

Účast nám padá (už zase)

20. ledna 2017 v 8:32
Jsem tady zas Mrkající
První příspěvek: "naše skupina v jazykovce se rozrostla na 7 členů"
Druhý příspěvek: "Dneska jsme dorazili jen DVA!"
Včera: je tohle vůbec možné? Už jsme tam ZASE JENOM DVA! Možná za to může to, že je konec pololetí, možná je to něco jiného, každopádně se u nás ještě nestalo, že by jeden a ten samý člověk zameškal dvakrát za sebou. A teď je jich najednou pět.
Mimochodem tady taky mám jednu dobrou příhodu z víkendu (to jsem zapomněl napsat do toho posledního článku). Probíhala rekonstrukce koupelny v tom domě, kde má babička tu kočku. A hádejte co: ta koupelna teď vypadala, jako že se tam opravdu bydlí!
Tak to je zase všechnoMrkající

Konečně úvod

17. ledna 2017 v 14:59
Jsem tady zaseMrkající
Ano, tenhle blog sem vytvořil kvůli školnímu proektu "zakládání blogu", ale vzhledem k relativně vysoké návštěvnosti (na to, že to ani neměl být vážný blog) jsem se rozhodl to trochu přehodnotit a konečně udělat nějaký pořádný úvod. Takže tenhle blog nebude prakticky o ničem konkrétním. Prostě tady budu psát, co zajímavého se mi zrovna stalo. Samozřejmě, takové věci se nedějí pravidelně, takže sem nemůžu napsat, kdy vyjde další článek. Pro dnešek tu ale jeden mám.

Celé je to o babiččině kočce. Někdo jí zapomněl doplnit žrádlo, tak žrala granule, ze kterých po chvilce dostala žízeň. Za chvilku dorazila i vodu, kterou ale taky nikdo nedoplnil, tak ji začala hledat, kde to šlo. Máme tam takovou postel pod oknem v tlusté zdi, kde jsou na parapetu rostliny i s konvičkou. Tak jsem se jednou ráno vzbudil a co si myslíte, že jsem viděl...

Ano. Byla tam ta kočka, která se pořád pokoušela napít z té konve.
Konec.Mrkající

Angličtina podruhé

13. ledna 2017 v 8:33
Další článek pro školní účely, o který nejspíš nikdo náhodou nezavadí. Ale pro případ, že ano, dám tady tenhle úvod.
Nejjednodušší věc, kterou jsem mohl udělat, bylo vybrat si stejné téma, jako minule: včerejší kurz angličtiny.
Tehdy jsem psal o tom, že se naše čtyřčlenná skupina rozrostla na sedm členů. Co se ovšem nestalo tentokrát: dva měli pololetní test z fyziky (ano, ve tři odpoledne, netuším, co to mají za učitele) a tak dále a nakonec to dopadlo tak, že jsme byli přítomní dva. Alespoň jsme si nezavazeli před tabulí.
Konec.Mrkající

Můj první příspěvek

6. ledna 2017 v 9:29
Tak se stalo, že nemám o čem psát. Tenhle blog jsem vytvořil pro školní účely a naprosto nemám témata.
Vážně. Netuším, co sem mám napsat.
Tak sem třeba dám, co divného se mi včera stalo. Chodím do kurzu angličtiny a původně jsme tam byli čtyři, což se ovšem rychle změnilo na šest a včera se dokonce přistěhoval nováček, který chodil do jazykovky na Vsetíně a přesunul se k nám. Vtipné je na tom to, že ten kurz na Vsetíně má teď tři členy (s takovým počtem se původně málem neotevřel ten náš kurz a pokud vím, oba spadají pod stejnou jazykovku).
Konec. . . . . . .Mrkající

Kam dál